• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyby, které kazí výsledek, jsou tři: málo studené máslo, přepracované těsto a příliš dlouhé pečení. Stačí tyto tři věci ohlídat a máte vyhráno. Když se vám přesto něco nepovede, nevadí – linecké se dá zachránit. Tvrdé kousky vložte na pár dní do krabice s krajícem chleba, který jim vrátí vláhnost. A pokud se těsto drolí, přidejte lžíci studené vody a rychle spojte. S trochou cviku bude vaše linecké každý rok dokonalejší.

Když už máte upečeno, přichází na řadu spojování. Marmeláda by měla být kyselá, nejlépe rybízová nebo malinová, aby vyvážila sladkost těsta. Nanášejte ji jen na spodní polovinu, a to opravdu tence, aby při stisknutí nevytekla ven. Horní kolečko dejte na marmeládu a jemně přitlačte, ale ne příliš, jinak se těsto prolomí. Hotové kousky nechte odležet alespoň dva dny v uzavřené krabici. Během té doby se marmeláda vstřebá do těsta a cukroví získá tu správnou vláčnost. Pokud vydržíte, po týdnu bude ještě lepší – chuť se krásně propojí a máslo s marmeládou vytvoří dokonalý celek.

Při zpracování doma ještě jednou projděte každou švestku. Odstraňte všechny plody s viditelnými známkami choroby, jako je moniliová hniloba, která se projevuje hnědými kruhy kolem pecky. Zároveň odstraňte i stopky a případné listy. Pecky samozřejmě musí pryč, ale pokud používáte odpeckovač, kontrolujte, jestli nerozmačkáte dužinu. Příliš rozmáčknuté švestky uvolňují do šťávy více tříslovin ze slupky, což opět zvyšuje riziko hořkosti.

Linecké cukroví patří k Vánocům stejně jako stromeček nebo kapr. Jenže výsledek bývá často tvrdý jako kámen, nebo se naopak těsto drolí dříúložné prostory v malém bytě, než stihnete spojit dva plátky marmeládou. Přitom stačí dodržet pár pravidel, která zaručí, že se vám podaří přesně to, co máte na paměti: křehké, máslové a voňavé kolečka, která se rozplývají na jazyku. Nejde o žádná tajemství z cukrářských laboratoří, ale o pořadí surovin, teplotu a trpělivost.

Pečení je další kapitola, která rozhoduje o křehkosti. Linecké se peče rychle, obvykle na 170 až 180 stupňů, a to jen do té doby, než okraje začnou zlátnout. Střed má zůstat světlý, téměř bílý. Pokud necháte cukroví v troubě o minutu déle, bude suché a tvrdé. Proto se vyplatí péct první várku na zkoušku a hlídat si čas. Po upečení nechte kolečka na plechu asi pět minut odpočinout, pak je teprve sundávejte. Teplá jsou křehká a snadno se lámou. Ideální je nechat je úplně vychladnout na mřížce, ale pozor, aby neležela na sobě – jinak se navzájem navlhčí.

Na závěr si zapamatujte jedno pravidlo: příloha má doplňovat, ne přebíjet. K silně kořeněným jídlům volte neutrální brambory, k mastnějším pokrmům kyselé zelí a k omáčkám knedlík, který omáčku nasákne. Když toto dodržíte, vyhnete se nejčastější chybě – příloze, která je sice chutná, ale nesedí k hlavnímu jídlu. Teprve pak můžete říct, že český oběd dává smysl.

Pokud máte možnost, ochutnejte jednu švestku přímo na místě. Slupka i dužina by měly být sladké, bez výrazné svíravosti. Svíravost na jazyku prozrazuje vyšší obsah taninů, které se během vaření přeměňují na hořkost. Stejně tak si dejte pozor na plody, koukněte sem které jsou na povrchu lehce nahnilé jen na jedné straně. I když nahnilou část vykrojíte, zbytek švestky už může obsahovat hořké látky. Vždy je lepší vyhodit více kusů, než riskovat celou dávku.

Mezi nejčastější chyby patří smažení z příliš studeného oleje – karbanátky pak nasáknou tuk a zůstanou mastné. A naopak příliš horký olej způsobí, že se zvenku rychle spálí a uvnitř zůstanou syrové. Ideální teplota se pohybuje kolem 170–180 °C, což poznáte podle lehkého kouře nad hladinou. Také se vyhněte přeplnění pánve – pokud dáte karbanátky příliš blízko k sobě, klesne teplota oleje a začnou se dusit místo smažení. Pokud děláte větší dávku, smažte na menších dávkách po třech až čtyřech kusech.

Klíčem je správná vláčnost směsi. Mleté maso by mělo mít přiměřený podíl tuku – ideálně kolem patnácti až dvaceti procent. Pokud použijete libové maso, přidejte lžíci sádla nebo kousek nastrouhaného bůčku. Do směsi patří také namočená žemle nebo houska, kterou pořádně vymačkáte a rozmixujete s trochou mléka. Tato kašička zajistí, že se karbanátky při smažení nerozpadnou a zůstanou šťavnaté. Dejte si ale pozor na množství – příliš mnoho pečiva z nich udělá suché knedlíky.

Nejdůležitější je čich a pohled. Kvalitní švestka na povidla by měla mít výraznou, sladkou vůni, která je cítit už na stromě. Vyhněte se plodům s prasklinami, otlaky nebo s hnědými skvrnami, které signalizují začínající hnilobu. I jedna nahnilá švestka dokáže zkazit celý hrnec. Zároveň platí, If you liked this article so you would like to be given more info concerning přejít na web i implore you to visit the website. že byste neměli míchat různé odrůdy. Každá má jiný poměr cukru a kyselin, a výsledek pak může být nevyvážený. Pro povidla se nejlépe hodí pozdní odrůdy s větší peckou, které mají přirozeně vyšší obsah pektinu.