• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Častou chybou je volné krmení, kdy má štěně neustále přístup k misce. To vede k přejídání, obezitě a špatným stravovacím návykům. Mnohem vhodnější je krmit v pevně stanovené časy a po dvaceti minutách misku uklidit, i když zůstane nedojedená. Tím naučíte štěně pravidelnému rytmu a zároveň získáte přehled o jeho chuti k jídlu. Pokud štěně vynechá dvě jídla za sebou, kontaktujte veterináře – může jít o první příznak zdravotního problému.

Kartáčujte vždy po směru růstu srsti, ale u dlouhosrstých koček je důležité pročesat i podsadu. Postupujte po malých částech: začněte u hlavy, pokračujte po hřbetu, bocích, břiše a nakonec ocasu. U citlivých partií, jako je břicho a podpaží, buďte extra opatrní. Pravidelnost je důležitější než délka – 10 minut denně prospěje více než hodina jednou týdně. Během línání, tedy na jaře a na podzim, If you have any type of questions regarding where and the best ways to make use of odkaz zde, you can call us at the internet site. zvyšte frekvenci na dvakrát denně, abyste zabránili tvorbě chuchvalců.

Samotný výcvik začněte v klidném prostředí bez rušivých vlivů. Naučte psa, že tahání nikdy nevede k cíli. Když zatáhne, okamžitě se zastavte a počkejte, až povolí vodítko. Jakmile se vrátí do volné délky, pokračujte. Tato technika vyžaduje trpělivost, ale je nejefektivnější. Pro urychlení používejte odměny — jakmile jde pes u nohy, pochvalte ho a dejte pamlsek. Důležité je odměňovat v okamžiku, kdy je vodítko volné, barvy stěn do obýváku ne až po návratu k noze. Pes si tak spojí uvolněné vodítko s pozitivním zážitkem.

Na závěr si uvědomte, že výcvik chůze na volném vodítku není otázkou dnů, ale týdnů. Každý pes se učí jiným tempem. Buďte konzistentní — pokud jednou povolíte tahání a podruhé ne, pes se nikdy nenaučí pravidlům. Vždy mějte u sebe pamlsky a pochvaly, ale postupně je vynechávejte. Nejlepší odměnou je pro psa samotná procházka. Pokud se vám podaří dosáhnout toho, že pes chodí uvolněně, oba si pobyt venku užijete bez zbytečného stresu. A to je cíl, který stojí za to.

Typickou chybou je kartáčování pouze vrchní vrstvy srsti. Povrch vypadá upraveně, ale podsada zůstává zplstnatělá a vytváří se pod ní vlhké prostředí, které svědí. Dalším omylem je kartáčovat suchou srst, pokud je to možné, použijte antistatický sprej nebo lehké zvlhčení vodou – srst se pak lépe rozčesábyt v panelákuá a méně se láme. A pozor na příliš silný tlak – kartáč by měl klouzat, ne škrábat. Kočka by měla kartáčování vnímat jako příjemnou rutinu, ne jako trest.

Pokud se kočka bojí kartáče, zkuste nejprve nechat ji očichat ho a během kartáčování jí dávejte pamlsky. Odměňování je klíčové pro vytvoření pozitivní asociace. Naopak trestání nebo násilné držení kočku pouze vystraší a příště se bude bránit. Naučte se číst signály kočky: pokud začne vrčet, ocas se jí načepýří nebo se snaží utéct, přestaňte a dejte jí pauzu. Pravidelná péče o srst má smysl, ale jen tehdy, když probíhá v klidu a bez stresu.

Pokud už máte psa, který táhne dlouhodobě, můžete využít i takzvanou „metodu zlaté rybky". Jde o to, že si s sebou na procházku vezmete malé kousky pamlsků a každých pár kroků je psovi hodíte před sebe. Pes se tak učí, že volné vodítko znamená odměnu i bez tahání. Postupně intervaly prodlužujte, až pes chodí u nohy bez pamlsků. Tato metoda je vhodná i pro štěňata, ale pozor — u dospělých psů s naučeným vzorcem může trvat déle, než si nový návyk osvojí.

Jak se vypořádat s chuchvalci a co nedělat Chuchvalce se nejčastěji tvoří za ušima, pod bradou, v podpaží a na břiše. Pokud je objevíte, nikdy je nestříhejte obyčejnými nůžkami – hrozí riziko poranění kůže. Místo toho použijte zastřihovač na srst s tupým hrotem, který srst odstřihne těsně u kůže, aniž by ji poškodil. Pokud je chuchvalec malý, můžete ho zkusit rozplést hřebenem, ale vždy s velkou trpělivostí. U větších chuchvalců je lepší je vyholit, protože rozplétání je pro kočku bolestivé a traumatizující.

Častým chybám se vyhnete snadno. Jednak neholte srst v intimní oblasti bez porady s veterinářem – srst zde plní ochrannou funkci. Za druhé neprovádějte hygienu příliš často, stačí jednou za měsíc, případně podle potřeby. Za třetí nesnažte se vytlačit obsah análních žlázek, pokud vám to veterinář nedoporučil – snadno tím způsobíte zánět. A pokud má zvíře dlouhou srst, pravidelně zastřihávejte chlupy kolem konečníku, aby se zde neusazovaly zbytky trusu. To ocení zejména dlouhosrsté kočky a psi, kteří mají sklon k zacuchání.

Jak poznat, že obojek už nefunguje – a co místo něj Příznakem, že obojek ztratil účinnost, je výskyt blech nebo jejich trusu (černé tečky) na hřebenu a kořeni ocasu. Pokud to zjistíte do dvou týdnů od nasazení, obojek byl pravděpodobně poškozen častým mytím. V takovém případě přestaňte obojek používat a přejděte na spot-on pipety, které aplikujete na kůži v oblasti kohoutku. Tyto přípravky se vstřebávají do mazových žláz a při správném použití přežijí i časté koupání, protože účinná látka je vázaná na kožní maz, ne na povrch srsti. Aplikujte pipetu vždy na suchou kůži a minimálně 48 hodin před plánovaným koupáním, aby se látka stihla rozprostřít.