• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Chuť a vůně bylinek se na stínu vyvíjejí pomaleji, proto je důležité sklízet mladé listy průběžně. Zaštipujte vrcholky výhonů, čímž podpoříte větvení a hustší růst. U máty a kerblíku pravidelně odstraňujte květní stvoly, jinak by se rostlina předčasně zaměřila na tvorbu semen a listy zhořkly. Pozor také na škůdce – na vlhčím stinném místě se snadno množí mšice a molice. Pravidelně prohlížejte spodní strany listů a při napadení rostliny opláchněte proudem vody nebo použijte přírodní postřik z kopřiv.

Světlo je druhým nejdůležitějším faktorem. I v klidovém období potřebují bylinky dostatek světla, jinak se vytahují a slábnou. Na balkoně orientovaném na jih můžete rostliny nechat venku až do prvních silnějších mrazů, ale jakmile teploty klesnou pod deset stupňů, přeneste je blíž k oknu nebo na světlou chodbu. U těch, které zůstávají venku, umístěte květináče k jižní barvy stěn do obývákuě a přikryjte je netkanou textilií – to sníží riziko poškození mrazem.

Na závěr si udělejte zásobu suchého materiálu – listí, slámu, piliny nebo kůru. Ty se hodí nejen na obalení květináčů, ale i na přihrnutí k rostlinám, které zůstávají v truhlících. Před prvními mrazíky zkontrolujte, že jsou odtokové otvory otevřené, aby přebytečná voda mohla odtéct. Když vám přes zimu nějaká bylinka uhyne, nevěšte hlavu – i to je součást učení. Ale s trochou péče a správným postupem zvládnete, aby vám na jaře znovu vyrazily nové výhonky.

Olej a nádoba: rozhodují detaily Na uchování bylinek se nejlépe hodí kvalitní rostlinný olej, který sám o sobě nemá výraznou chuť – slunečnicový, řepkový nebo olivový. Olivový olej dodá bylinkám středomořský nádech, ale při dlouhodobém skladování může mírně zhořknout. Důležité je také nádobí: používejte výhradně čisté, suché sklenice s dobře těsnícím víčkem. Sklenice nejprve vymyjte horkou vodou a nechte je vyschnout, ideálně v troubě vyhřáté na 100 °C po dobu 15 minut. Tím zničíte bakterie i spory plísní, které by jinak mohly olej zkazit.

Základem je výběr správných bylinek. Nejlépe fungují ty s pevnějšími listy, jako je rozmarýn, tymián, oregano, šalvěj nebo majoránka. Měkké bylinky, například bazalka nebo petrželka, v oleji rychle změknou a ztratí barvu. Pokud je přesto chcete použít, musíte je předem spařit a důkladně osušit. Spaření (asi 10 sekund ve vroucí vodě a následné zchlazení) zastaví enzymatické procesy a pomůže zachovat zelenou barvu. Po spaření bylinky vyložte na čistou utěrku a nechte je úplně oschnout, ideálně přes noc.

Na jaře bylinky ven nevracejte hned po prvních slunečních dnech. Jejich pletiva jsou po zimě měkká a prudké slunce by je popálilo. Přivykání provádějte postupně – přes den je vystavte venku na stinné místo a na noc vraťte do interiéru. Tento proces trvá asi dva týdny. Pokud budete respektovat přirozený rytmus rostlin, odmění se vám svěžími listy a zdravým růstem po celou sezónu.

Zazimování bylinek na balkoně není jen o tom, že je před prvními mrazíky přestěhujete dovnitř. Většina druhů, které běžně pěstujeme v květináčích, totiž pochází ze středomoří a nesnese dlouhodobé mrazy. Pokud chcete, aby vám levandule, rozmarýn nebo tymián přežily až do jara, musíte vědět, které rostliny jsou mrazuvzdorné, které potřebují ochranu a které se bez světlého prostoru neobejdou. Klíčové je začít včas, ideálně v době, kdy noční teploty klesají k pěti stupňům, ale ještě nenastaly vytrvalé mrazy.

Pokud máte možnost, seskupte květináče k sobě – rostliny se navzájem chrání a vytvářejí si mikroklima. Nezapomeňte ale na vzduchovou mezeru mezi nádobami, aby mohla odcházet přebytečná vlhkost. Zálivku omezte na minimum, ale nepřestávejte úplně. Půda nesmí vyschnout na prach, jinak kořeny uhynou suchem, i když teplota není nijak extrémní. Vždy zalévejte jen při teplotách nad nulou a nejlépe dopoledne, aby měla voda čas vsáknout.

Kořeny chraňte před mrazem, ne jen nadzemní část Největší chybou bývá spoléhat na to, že když rostlinu přikryjete chvojím nebo netkanou textilií, je hotovo. Nadzemní část sice ochráníte před mrazivým větrem a námrazou, ale kořeny v květináči jsou vystaveny mrazu ze všech stran. Květináč proto obalte bublinkovou fólií, jutovým pytlem nebo starou dekou, a to i několik vrstev. Ještě účinnější je květináč postavit do většího truhlíku a mezeru mezi nimi vyplnit suchým listím, pilinami nebo polystyrenem. Vyhněte se tomu, aby nádoba stála přímo na betonu či dlažbě – podložte ji dřevěným prknem nebo kusem silnějšího polystyrenu.

Druhý, důležitější řez přichází po odkvětu, obvykle v červenci nebo začátkem srpna. Tento řez podpoří druhé kvetení a hlavně zabrání tomu, aby rostlina zbytečně nasazovala semena a věnovala jim energii. Odstraňte odkvetlé stonky i s částí zeleného listového výhonu, zhruba o třetinu délky. Snažte se zachovat kulovitý tvar keříku, ale dbejte na to, abyste nezasahovali do staršího dřeva. Řez do starého dřeva po odkvětu je nejčastější příčinou, proč levandule na jaře neobrazí.

Here is more information about http://Ratten-Wiki.de stop by the web site.