• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Než vezmete do ruky štětku nebo váleček, zkontrolujte, zda je fasáda suchá, čistá a bez prachu. Ideální je pracovat při teplotě mezi deseti a dvaceti stupni Celsia, v závětří a ne na přímém slunci. Pokud je podklad savý, nejprve ho napenetrujte – mont pak lépe přilne a nevsákne se do zdiva. Naopak u hladkých a pololesklých povrchů je nutné je zdrsnit, jinak nátěr popraská a začne se loupat.

Hydroizolační stěrku nanášejte ve dvou vrstvách, vzájemně na sebe kolmých. První vrstva by měla být tenká a důkladně vetřená do podkladu. Druhá vrstva se nanáší po zaschnutí první, obvykle po 12 až 24 hodinách. V rozích, u rohů a v místech prostupů trubek je nutné vytvořit zesílenou vrstvu pomocí těsnicí manžety nebo pásky. Právě tato místa jsou nejčastějším zdrojem zatékání, protože se zde hydroizolace snadno přetrhne v důsledku pohybu podkladu.

Nezapomeňte ani na ochranu sebe a okolí. Mont obsahuje rozpouštědla, proto pracujte v rukavicích, ochranných brýlích a v dobře větraném prostoru. Pokud malujete venku, chraňte okna, dveře a parapety fólií. Po dokončení práce očistěte nářadí ředidlem, které je uvedené na obalu – mont po zaschnutí už nejde odstranit běžným způsobem a váleček by byl k vyhození.

Montáž krok za krokem: na co si dát pozor Nejprve si na stropě nebo stěně vyznačte místa pro kotvení. Použijte laserovou vodováhu nebo klasickou olovnici, aby byly otvory přesně v řadě. Vrtákem o průměru odpovídajícím hmoždince vyvrtejte díry, ale dejte pozor, abyste nenarazili na elektrické vedení – v sádrokartonu bývá často schované. Po vyvrtání zasuňte hmoždinky a připevněte závěs šrouby. Pokud kotvíte do kovového roštu, použijte samořezné šrouby s vrtacím hrotem, jinak byste profil poškodili.

Dalším krokem je nastavení výšky. Ocelový pásek závěsu má předděrované otvory, které umožňují plynulou regulaci. Ohněte pásek do pravého úhlu a protáhněte jím šroub či kolík pro uchycení břemene. Před finálním dotažením zkontrolujte, zda je závěs ve vodorovné poloze. Častou chybou je montáž nakřivo, která se projeví až při zavěšení předmětu – pak už se oprava komplikuje. Proto si na pomoc vezměte druhou osobu, která podrží břemeno při seřizování.

Po aplikaci hydroizolační vrstvy před obkládáním vyzkoušejte její vodotěsnost. Jednoduchý test spočívá v tom, že na vyzrálou vrstvu nalijete vodu a pozorujete, zda se vsakuje. Pokud voda na povrchu zůstane stát, je izolace v pořádku. Tento test je dobré provést v místech rohů a prostupů. Pokud objevíte místa, kde voda vsakuje, je nutné na tato místa nanést další vrstvu stěrky. Jen důsledná kontrola vám dá jistotu, že je hydroizolace skutečně funkční.

Než začnete, připravte si materiál a měřte dvakrát. Pro přímé závěsy se používají ocelové pásky s perforací, které se ohýbají do tvaru U nebo L. K nim potřebujete šrouby do sádrokartonu, případně hmoždinky do dutin, pokud kotvíte do stropu. Vždy zkontrolujte nosnost – přímý závěs unese nejlépe svislé zatížení, ale na vodorovné tahy je slabší. Proto pokud plánujete zavěsit něco těžkého, jako je lustr nebo zavěšený strop, raději kombinujte více závěsů a rozložte váhu.

Než začnete stavět příčku, rozhodněte, zda má pouze dělit prostor, nebo také tlumit hluk a nést police či obrazy. Na tom závisí volba profilů, vzdálenost mezi stojkami i počet vrstev opláštění. Nejčastější chybou je podcenění únosnosti: běžná příčka z tenkých profilů a jedné vrstvy desky unese jen lehké dekorace. Pokud na ni chcete zavěsit skříňku nebo umyvadlo, Byt v paneláku musíte už do rámu zapracovat výztuhy z dřevěných hranolů nebo zesílených profilů. Stejně důležité je spočítat, zda podlaha unese váhu příčky – zejména u starších dřevěných trámů.

Typický problém nastává, když je sádrokartonová deska příliš tenká (například 12,5 mm) a závěs se protáčí. Řešením je použít systémové hmoždinky pro duté stěny, které se roztáhnou za deskou. U těžkých břemen doporučuji kotvit do nosného profilu – najdete jej magnetem nebo pomocí detektoru kovů. Pokud kotvíte do stropu, nezapomeňte na to, že sádrokarton snese jen omezenou zátěž. Pro jistotu přidejte jeden závěs navíc, než je nutné, a rozložte váhu na více bodů.

Častou chybou je nanášení příliš silné vrstvy, která pak dlouho schne a snadno teče. Stejně problematické je i válení přes okraje, kde se hromadí přebytek barvy. If you loved this informative article and you would want to receive more info concerning web generously visit the webpage. Pokud se vám přesto objeví pruhy nebo bubliny, počkejte, až nátěr zcela zaschne, a teprve poté místo jemně přebruste jemným smirkovým papírem a přetřete znovu. Druhá vrstva je ostatně u montu téměř vždy nutná – první slouží hlavně jako podklad.